Krásný den všem, tentokrát jsme se vydali na cesty po západní Evropě.
I přes krátký pobyt se v každé zemi našlo mnoho zajímavého, takže každou zemi oddělím do samostatného článku.
První na cestě bylo Nizozemí, tak pojďme na něj!
Už je to týden, kdy jsme s naším autem vyrazili vstříc dobrodružství. Využili jsme velikonoční prázdniny a naplánovali si cestu do Francie. To by ale nebyl můj muž, aby nevymyslel ještě něco navíc. Dopředu jsem jen věděla, že první dva dny zatím mojí vysněnou Paříž neuvidím. A tak jsem byla v napětí, co mě čeká. Cesta byla dlouhá, ač jsme jeli skoro celou dobu po německých dálnicích. Plán cesty se začínal rýsovat, když jsem uviděla nizozemské hranice.
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEglJLWDRXK2iowctLTEWFIwep9cYdp4P5WuJ5JtPiG_6Qjm4mWXWdxZxLtFgqbhBn2W0fvda0q85mJq6QBygtYFeF3IJdIKUi4J9sHNWqfbOmRNpy4qGl0AuGRnLXtWLGvYiP1s5jvc1ix9pnzeCHzU1D4mVRmX53wdno6dEhzQqdw71IK9wU2YKejDrg/w457-h640/20220413_200837-01.jpeg)
Ráno jsme museli na Kubův pokyn vstávat na budíka, prý abychom něco stihli, kde musíme být na čas. Lith jsme opouštěli krátce po sedmé ráno. Po téměř dvou hodinách a trošce nervů, jak bude vypadat dopravní situace kolem Amsterdamu jsme dorazili do města Lisse. Kde jsme mi došlo, když jsem viděla velké tulipánové zahrady a nápis Keukenhof. Kuba zaparkoval auto, vzali jsme si batůžky a vyrazili ke vstupu. Tam jsem zjistila, že měl Kuba koupené lístky právě na devátou hodinu, proto jsme po ránu museli z ubytování odjet včas. Co mi později říkal, lísky mají platnost půl hodiny a pak propadají. Vstupné pro nás čtyři stálo cca 1500,- Kč včetně parkování. Zahrada byla obrovská a nabízela nekonečné množství tulipánů, narcisů i dalších květin. Všude šla cítit krásná vůně květin. Brzký příjezd měl i výhodu, že nebylo tolik narváno a byl tak klid si vše prohlédnout a vyfotit. Musím se přiznat, že jsem měla několikrát chuť si tulipány utrhnout, a vzít si je domů, protože právě tulipány jsou moje nejoblíbenější květiny. Kuba o mojí lásce k tulipánům ví, takže věděl, že návštěvou Keukenhofu mi udělá neskutečnou radost. I holkám se tam moc líbilo a nadšeně si vše fotily na své nové telefony. Uvnitř zahrady byl i větrný mlýn s vyhlídkou a kousek od něho byl i vodní kanál, po kterém si můžete zaplatit plavbu mezi přilehlými květinovými lány. Součástí zahrady jsou také tématické skleníky. Pro děti je tu velké venkovní hřiště s prolézačkami, lanovkou a pokud máte žízeň, nebo hlad jsou tu také stánky s občerstvením. Řada místních turistů si sem jezdí pro sazenice tulipánů na vlastní zahrady, což při ceně 12€ za jednu cibuli nás neoslovilo. Lepší to bylo v obchůdcích s typickými nizozemskými suvenýry ( např. dřeváky ), odkud jsme si odvezli pro nás povinnou magnetku a holky pohledy do školy. Zahradu jsme prošli za dvě hodiny, mezitím se u vstupu řadila několikametrová fronta lidí, takže jsme odcházeli včas. Keukenhof je specifický i tím, že je otevřený jen v dubnu a květnu, právě když květiny kvetou. Proto sem proudí mnoho turistů, aby si tuhle krásu stihli užít. Kuba i doma před cestou na náš roadtrip říkal, že Paříž se dá dělat kdykoliv, ale to co má v plánu má omezenou trvanlivost. Zpětně chápu, co tím myslel. Ano, Paříž lze vidět v červnu, ale zahrady Keukenhof těžko.
Klárka se týden před dovolenou doma ptala, jestli letos pojedeme k moři, kdyby jen věděla, že za týden u něho bude. Ráno u snídaně jsem se i Kuby ptala, jestli by šlo, abychom se k moři jeli podívat, když je od nás kousek. Pochopitelně to měl dávno v plánu a jen pokýval hlavou, že moře dnes uvidíme. Zamířili jsme do Den Haagu, který leží u Severního moře. V Den Haagu jsme byli jen chvilku. Na moři bylo pár plachetnic a nad hlavami nám létali rackové. Klasická mořská scenérie, jakou známe třeba z rumunské Constanty. Prošli jsme se tedy po nábřeží, poslouchali šumění vln. Voda byla studená, ale ani to nezabránilo místním otužilcům a i dětem si alespoň nohy smáčet. My v bundách a oni po kolena v ledové vodě.
0 Komentáře
Máte chuť okomentovat tento článek ? Po odeslání bude zaslán nejdříve ke mě.