TRAVEL | ŠPINDLERŮV MLÝN & WAŁBRZYCH

Krásnou prázdninovou středu. Poslední článek je z května, tak by chtělo zase napsat pár řádek. Minulý pátek jsme byli v Krkonoších a v Polsku, takže vám napíši, co jsme s Panem Božským a Klárkou zažili.
Minulý pátek si vzal Pan Božský v práci volno a to znamenalo jediné - někam pojedeme. Ovšem, to by nebyl on, aby si cíl cesty nechal pro sebe. Na výlet jsme vyráželi okolo desáté dopoledne a já v tu chvíli vůbec nevěděla, jak dlouhá cesta nás čeká. Naší první zastávkou byl Bakov nad Jizerou.
Tam jsme se zastavili na oběd a to skoro v oblacích. Z blogu si pamatujete na letadlo, které jsme navštívili v Petrovicích na hranicích s Německem. Tentokrát jsme ale byli u jiného letadla a to právě u sjezdu z dálnice na Liberec. Už na první pohled bylo vidět, kdo je hlavním sponzorem, letadlo bylo totiž celé polepené reklamou na Kofolu. Když jsme vyšli nahoru dovnitř letadla, bylo mi jasné, že je toto letadlo krapet jiné než v Petrovicích. Šlo spíše o fast food doplněný řízečky nebo polévkami. Na palubě byl obchod s různými hračkami, skládačkami nebo suvenýry. S Klárkou jsme si objednaly kuřecí vývar s játrovými knedlíčky, Pan Božský si dal dršťkovou polévku a dohromady jsme si dali točenou Kofolu. Po polévce jsme naší návštěvu v letadle ukončili a vyrazili dál.
Pan Božský to od Bakova nad Jizerou vzal přes Vrchlabí do Špindlerova mlýna. A tady se opět ukazuje, jak někteří muži poslouchají co ženy říkají. Asi před týdnem jsem Panu Božskému říkala, že bych se někdy chtěla podívat do legendárního Špindlu. A já po týdnu stála na místě, které je tak populární u celebrit, lyžařů a snowboardistů. Překvapilo mě, že právě ze Špindlu jsem si na zadek nesedla. Ano, je to tam hezké, hlavně ta příroda. I když, abych rok co rok na Silvestra musela být ve Špindlu, utratit tam x tisíc, abych na sociální sítě dala hastag #silvestrvespindlu to fakt ne. Prošli jsme si centrum, v místním infocentru jsme si koupili magnetku a asi po půl hodině jsme Špindlerův mlýn opustili. Třeba by mě to se sněhem více pohltilo, kdo ví. Za mě průměr. 
Na závěr našeho výletu jsme vyrazili do Polska, konkrétně do Wałbrzychu cca půl hodiny od hranic s Českou republikou. Wałbrzych nebo česky Valbřich patří do historie II. světové války, někde v lesích je prý ukrytý vagón plný zlata co si tam nacisté schovali. Pokud trpíte zlatou horečkou, můžete si udělat procházku a třeba se z vás stanou boháči. My se vydali na zámek Książ, který patří mezi jedničku v turistických atrakcích právě Valbřichu. Zaparkovali jsme na parkovišti hned vedle zámku a to za asi 15 zlotých. Prošli se zahradou a nádvořím. Hlad nás už volal, tak jsme po procházce zámku zastavili v místním nákupním centru Galeria Victoria, kde jsme se najedli v KFC a nakoupili v Pepcu holkám mikiny a džíny. A to by nebyla správná návštěva Polska, kdybychom nenakoupili v Biendronce. Tam jsme si nakoupili pití, maso, jogurty, drogerii, sladkosti a olej. No a ten nám pěkně zavařil. Pan Božský s nadšením nakoupil x litrů oleje, že jako ušetří za naftu ( 18,-KČ za litr oleje je prý ekonomické ). Takže jsme olej nalili do nádrže a ejhle. Náš Jean Pierre zdechl. Dobrodružství začíná. Pan Božský musel na benzínku dojít koupit kanystr nafty a začal u motoru čarovat. Asi po hodince auto nastartoval. Jean Pierre začal stávkovat po přejetí česko-polských hranic a to v Meziměstí, kde nechtěl vůbec jet. Baterie v obou našich telefonech na 0%, takže ani svítící baterka nebyla. Naštěstí jsme zastavili u restaurace Švejk, kde nás zachránili místní s nabíječkou a baterkou. Bylo něco kolem půlnoci a my se přesunuli do Náchoda, kde jsme do kanystru natankovali naftu a takhle to pan Božský aplikoval na pumpách po cestě do Bechyně, ale hlavní bylo, že auto jelo. Já s Klárkou v autě střídavě usínala, pan Božský čaroval a domů jsme dorazili okolo půl šesté ráno. Hlavní bylo, že jsme dorazili živí a zdraví. Máme aspoň zážitek z výletu a Klárka ho ráda všem vypráví. 
A to by bylo pro dnešek všechno. Stalo se někdy vám něco během cesty hrozného a druhý den jste se zasmály, že to vlastně tragédie nebyla? Napište mi o tom.




0 Komentáře