TRAVEL | ČÁSLAV & KUTNÁ HORA

V sobotu 20. května 2017 jsme seděli s Jakubem v obýváku, když najednou řekl, že pojedeme na výlet. Jakub ve zprávách viděl reportáž o připravovaném leteckém dnu v Čáslavi. O tom, že tam jedeme jsem se opět dozvěděla až na místě konání. Počkali jsme na Klárku a na výlet s námi jel i můj brácha. 
Auto Jakub zaparkoval nedaleko čáslavského vlakového nádraží a řekl, že teď půjdeme pěšky. Prošli jsme koridor na nástupiště a uviděli neskutečnou masu lidí, kteří čekali na vlak. České dráhy měli na tento den dopravu zdarma a několik časů v jízdním řádu, které ale absolutně nedodržovaly. Vlak jezdil tam a zpátky a vždycky narvaný, že dostat se dovnitř byl nářez. Ale kdo si počká, ten se dočká. Vlak zastavil hned naproti 21. základny taktického letectva Čáslav kde se konal den otevřených dveří. První kroky nás vedly pochopitelně k letadlům.
Než začali letecké přehlídky, navštívili jsme pár stánků. Velký plus bych viděla v tom, že žádný nebyl předražený, veškeré ceny byli takové, jako v kamenných obchodech. Například kebab stál 80,- kč a ledová káva 30,- kč což je naprosto perfektní na takovou to akci. Jakub měl od příjezdu chuť na trdelník a ten pohled, jak s chutí se do něj zakousl stál za to. Během jídla začali letecké přehlídky. Na nebi létalo několik vrtulníků, stíhaček a mě se moc líbila letecká akrobacie Martina Šonky. Ten chlap je blázen. Nezmohla jsem se na nic jiného než na nebe koukat s otevřenou pusou. A to nejlepší mělo teprve přijít. V průběhu přehlídky se objevily i stíhačky, které se nelíbili Klárce. Takže pár slziček ukáplo. Klárky si všimla paní opodál a darovala jí špunty do uší. V tu chvíli jsem si řekla, že někteří lidé ještě neberou ty druhé lhostejně. Na nebi létalo belgické královské letectvo, MIG 15 nebo letadla sponzorované Red Bullem. Vrcholem byly formace švýcarských vzdušných sil Patrouille Suisse. Po nich jsme se vydali zpátky ke kolejím a čekali na vlak, aby nás odvezl zpátky na nádraží. Když už vlak přijel, věděli jsme, že se přes tu masu lidí nanarveme na první jízdu, ale co udělal silnější muž vzadu mi vyrazilo dech. Narval svých tak sto třicet kilogramů váhy, rukou táhl svou milovanou s dítětem a všechny lidi, co už čekali na odjezd doslova přimáčkl. Mě by hamba fackovala, ale třeba mu to karma vrátí. Mi si počkali na to, až se vlak otočí a v klidu pak dojeli na nádraží. 
Překvapilo mě, že jste se někteří ke mě hlásili. Byl to zvláštní pocit, když jedete do cizího města a někdo na vás zavolá jménem, chce vás pozdravit a říct, že čte Svět podle Niky. Proto zdravím své ''fanoušky'' a příště třeba i s podpisem a fotkou ( smích ). Brzy se snad uvidíme a více popovídáme. Zdravím své čáslavské a havlíčkobrodské čtenáře a čtenářky. 

Po nasednutí do auta, jsem si myslela, že už jedeme směrem k domovu. Opak byl pravdou. Kutná Hora je nějakých třináct kilometrů od Čáslavi a to by nebyl Jakub, aby i tento můj cestovatelský sen nesfoukl najednou. Proto jsem o pár minut později stáli u Chrámu svaté Barbory. Chrám byl naprosto dokonalý a i historická část Kutné Hory vypadala nádherně. Protože už bylo hodně hodin a nás čekali necelé dvě hodiny domů, tak jsme Kutnou Horu vzali defakto na otočku. 
Výlet se nám moc líbil a už se těšíme na další.

1 Komentáře

  1. Ahoj moc krásný fotky. Věřím, ze se dcerka bála. A kdy budeš mít další článek? Máme se na co těšit? :-)

    OdpovědětVymazat

Máte chuť okomentovat tento článek ? Po odeslání bude zaslán nejdříve ke mě.