MY NOTEBOOK | REALITY SHOW

Má rodina ví, že jsem velkým fanouškem reality show. Baví mě sledovat lidi, kteří sebrali odvahu a šli se ukázat do televize. Celou tu dobu mám ale plno otázek a tou hlavní byla, je a bude ''Je to opravdu tak, jak nám to odvysílá televize?'' Proto jsem se rozhodla napsat krátký článek Já a reality show.
Každou středu ''musí'' Jakub přetrpět Výměnu manželek. Ta mě baví z hlediska rodinných životů. Zkrátka, ráda se ujišťuji, že jsem normální. Protože, když vidím jací lidé se tam hlásí několikrát si řeknu ''Mají to zapotřebí?'' Opravdu sto tisíc stojí rodině za pohledy lidí, kdy jejich díl odvysílají v televizi? Osobně nechápu to praní špinavého rodinného prádla před celým národem. Propírat partnerské nevěry, exekuce nebo fyzické týrání. Nota bene, když se v televizi objeví i týrání domácích mazlíčků. Jak to, že produkce, která to vidí s tím nic nedělá? Znám dva páry, které ve Výměně byly, jedna rodina tak jak se prezentovala v televizi je i taková v normálním ''bez kamerovém'' životě. Druhá rodina mi říkala, že je hodně sestříhali a dokonce jim za hádku nabídli i více peněz. Kde je ale pravda, kdo ví?! Osobně mám ráda díly, kde jsou krásně zařízené byty, domy. Sama sebe si je tam pak představuji.

Každý den se díváme na televizní soutěž Co na to Češi, kterou známe už z konceptu 5 proti 5. Tomáš Matonoha je průměrný moderátor, ale kdyby u mě, soutěživého člověka tak koktal při 20 sekundových otázek asi bych ho někam poslala, to jeho zakoktání mě vždycky vytočí za soutěžící, kterým rázem ubere několik sekund, kdy mají odpovídat. Zajímalo by mě, jak to během soutěžení probíhá a jestli je to opravdu taková nervozita, jak se může zdát. Jenže najděte v Bechyni čtyři blázny, co by do toho šli taky. Ty peníze, co si za 200 bodů vysoutěží nejsou vůbec marné.

Před pár dny jsem narazila i na Robinsonův ostrov a mohu vám říci, že do toho bych nešla ani za zlaté prase. Za prvé jsem milovník jídla a představa být několik dní o vodě a rýži, otázkou je jestli vůbec, bych vážně nedala. A co se týče nějaké hygieny ať každodenní nebo té měsíční bych byla taky v háji. Nedovedu si ve své fantazii představit sebe někde u útesu a vykonávat potřebu, to vážně ne. Jediné dvě pozitiva na té soutěži vidím jsou ty, že hubnete a jste u moře. Nic jiného mi nepřidává. Pro mě, jako diváka pohled na tuto reality show dělá krapet dobře vidět, že i Playmate je jen obyčejná nijaká dívka, která krásu získá díky make upu. 

Už od puberty miluji reality show VyVolení a kdykoliv bylo možnost jí vidět, seděla jsem u televize jako přikovaná. Ty nervy, když bylo zúčtování, výzva a pak duel. Ve VyVolených jsem se zamilovala do Terezky Pergnerové, v tu chvíli byla můj idol. Toužila jsem být krásná jako ona. No nevyšlo to a jediné, co mi z VyVolených zůstalo je jejich deník, který uvedli do knižní podoby. 

A jako poslední reality show bych uvedla kuchařskou show Prostřeno ! No a do toho bych nešla ani omylem. Tato soutěž není už vůbec o vaření. Jeden se může s menu přetrhnout, sestaví ho co nejlépe a tři ze čtyř hostů mu poví ''Tohle nejíme. To mi nechutná.'' a to jde třeba jen o obyčejnou vepřovou panenku s bramborovou kaší. Pro Boha, proč se tam hlásí? Nebo když se tam čas od času objeví vegetarián/vegan a pak se diví, že ostatní nejsou na větvi, když mu opečou steak a on ohrne nos a sní jen salát. To by naštvalo i mě. Dokonce i doma mě lehce naštve, když se s něčím vařím a někdo utrousí, že to nejí, když do této doby to třeba jedl. A šmejdění? To by si zkusili jen jednou. Šmejdit mi doma může pouze ten člověk, co tam bydlí se mnou. Ne cizí lidi. A na závěr mě pobaví jejich bodování. Teta s Horní Dolní má u hovězích líček boule až za ušima, panna cotu si div nepřidá a v autě, co jede sídliště kolem dokola dá hostiteli pět bodů, že líčka byly nedochucené a panna cota nebyla moc panacotovatá. 


Tím bych menší článek o reality show uzavřela. 
Co vy? Láká vás nějaká? Byly jste v nějaké? 

0 Komentáře