Od doby co nejsem sama, často slýchávám větu, „Změnila ses.” A není den, abych si sama sobě nepoložila otázku ''Jsem vážně jiná, než kdysi?'' A postupně zjišťuji, že mají pravdu. Změnila jsem se.
Změnila jsem i styl oblékání. Vždycky jsem byla černá myška, která se bála vzít nějaké barevnější oblečení. Až Jakub mi pak řekl, ať se nebojím a začnu experimentovat. A potěší mě, když si lidé všimnou, že změna šatníku proběhla. Fajn je i zjištění, že co jsem s Jakubem, mám dole několik kg, které spaluji úžasnými kopci, po kterých mě bere. Úsměv vykouzlí, když si změny všimne i můj táta, který je skeptický a místo slibů rád vidí činy. Krásným bonusem je, že jsem se vlastně v jídle neomezila, takže si pochutnávám na kuřecích steacích, hranolkách nebo muffinech, které jsem se nedávno naučila péct.
Změnila jsem i styl vyjadřování. Už se tolik nebojím říci, co doopravdy chci. Na začátku našich schůzek s Jakubem jsem mu na otázku „Co si dáš k pití?” nejistě odpověděla „Něco mi vyber.” Teď ? S radostí mu odpovím, na co mám chuť a naopak.
Je prostě skvělé najít sám sebe. Nebát se vlastního názoru. Být sama sebou. Ne loutkou v nějaké své vysněnokrajině. Být a žít ve vlastní realitě. Být máma. Být ''manželka''. Být Nikola
0 Komentáře
Máte chuť okomentovat tento článek ? Po odeslání bude zaslán nejdříve ke mě.